Nejčastější dotazy na archiválie
Doklady o délce zaměstnání a příjmech nutných pro výpočet důchodu uchovává Česká správa sociálního zabezpečení, která pravidelně dostává tyto údaje od zaměstnavatele. Současně tyto dokumenty uchovává i zaměstnavatel. Dokumenty, které slouží k výpočtu důchodu nebo potvrzení doby zaměstnání (mzdové listy, osobní spisy), nejsou ze zákona archiváliemi. Jejich uložení, zvláště u podniků rychle zanikajících na začátku 90. let, bylo značně problematické.
Pokud Česká správa sociálního zabezpečení nemá kompletní doklady a požaduje doložení odpracované doby na žadateli o důchod, doporučujeme, aby nejprve kontaktoval bývalého zaměstnavatele. Pokud organizace zanikla, pak je třeba kontaktovat nástupnickou organizaci, případně likvidátora hledané společnosti, je-li znám (lze zjistit např. z výpisu z obchodního rejstříku, který je dostupný na internetové stránce www.justice.cz). V případě neúspěchu u zaměstnavatelské organizace, resp. jejího následovníka či likvidátora je možné kontaktovat příslušný státní okresní archiv podle sídla zaniklé organizace, kde někdy tyto dokumenty mohou být uloženy. Jedná se zejména o různé organizace zřizované národními výbory (podniky služeb, stavební, bytového hospodářství apod.) či okresními úřady. Pokud ve státním okresním archivu nejsou tyto písemnosti uloženy, archiváři z jednotlivých okresů zájemce odkáží na komerční spisovny či další instituce, kde je možno hledané doklady nalézt, za předpokladu, že je archivu známo, kde se dokumenty příslušného původce nacházejí.
V případě zaměstnání u významnějších podniků s širší než okresní působností (původní kraje) je možné kontaktovat 1. oddělení Státního oblastního archivu v Plzni. Státní oblastní archiv v Plzni spravuje archiválie řady bývalých národních a státních podniků, včetně těch, které zřizoval bývalý Krajský národní výbor Plzeň, a i když ve většině případů nejsou dokumenty dokládající nárok na důchod součástí těchto archivních fondů, má v některých případech informace o tom, kde jsou uloženy. Obdobně má informace o uložení dokumentů s neprošlými ukládacími lhůtami těch zaniklých podnikatelských subjektů, u kterých v rámci jejich likvidace poskytoval vyjádření k zabezpečení a uložení jejich dokumentů.
Doklady o studiu (třídní výkazy, katalogové listy) se ukládají v příslušné škole po dobu 45 let a následně jsou předávány k trvalému uložení do příslušného státního okresního archivu; v případě škol sídlících na území města Plzně je příslušným archivem Archiv města Plzně. Doporučujeme proto obrátit se v první řadě na příslušnou školu nebo jejího nástupce s dotazem, zda má uvedené doklady ve své správě; teprve pokud již byly předány do archivu, je třeba obrátit se na příslušný státní okresní archiv, v jehož obvodu se škola nacházela. Zde Vám budou podány bližší informace. Pokud zájemce potřebuje opis vysvědčení a zároveň již škola katalogy (výkazy) předala do státního okresního archivu, vystaví archiv kopii záznamů z katalogu a na jejím základě pak příslušná škola vystaví opis vysvědčení.
V případě, že škola dosud existuje, doporučujeme obrátit se přímo na ni. Pokud již byly třídní výkazy předány do místně příslušného státního okresního archivu (resp. v případě školy se sídlem na území města Plzně do Archivu města Plzně), doporučujeme obrátit se na tento archiv. Zde Vám budou podány bližší informace.
Sčítání lidu probíhala na území našeho státu od roku 1857 v periodách cca deseti let. Konkrétně se sčítalo v roce 1857, 1869, 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, 1930, 1939 (sčítání proběhlo pouze na území tzv. Říšské župy Sudety), 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001, 2011. Sčítací operáty až do roku 1921 bývají uloženy ve státních okresních archivech, avšak podle správního uspořádání platného v době sčítání (důležité je znát politický okres, který obvykle není shodný s dnešním okresem). Tato sčítání však nejsou dochována kompletně (např. sčítání lidu z roku 1857 je dochováno spíše výjimečně). Vždy je proto nutné obrátit se na příslušný státní okresní archiv s konkrétním dotazem. Sčítání od roku 1930 jsou uložena v Národním archivu v Praze, a to z let 1930, 1939 (ŘŽ Sudety), 1950, 1970 a 1991; jde o kompletní dokumentaci. Sčítání z roku 1961 bylo v Národním archivu ponecháno výběrově jen z některých okresů a ostatní operáty byly skartovány. Z roku 1980 jsou v Národním archivu uloženy pouze výsledky sčítání a sčítací operáty byly předány do příslušných státních okresních archivů. Dokumentace sčítání, které proběhlo v roce 2001, byla skartována ihned po jejím vyhodnocení statistickým úřadem.
Informace naleznete na stránce Badatelé.
Zájemce o vyhledávání plánu budov a domů je třeba v první řadě odkázat na příslušný stavební úřad. Podle platného znění stavebního zákona by měla být stavební dokumentace do archivu předávána výběrově, a to až po vydání demoličního výměru. Stává se však, že některé stavební plány mohou být součástí fondů archivů obcí nebo národních výborů, i když stavba dosud stojí. V některých případech jsou náčrty staveb (zejména rodinných domků) součástí fondů berních správ. Plány budov mohou být také uloženy ve spisovně investora či stavebníka (stavební podniky), zejména jedná-li se o větší budovy. V případě, že žadatel neuspěje s dotazem u příslušného stavebního úřadu, může se ještě obrátit na příslušný státní okresní archiv.
Archivy mají zájem na získávání písemných pozůstalostí významných osob z jednotlivých regionů (osobní doklady, doklady o profesním životě, fotografie, paměti, rukopisy literárních děl, korespondence apod.). V tomto případě doporučujeme kontaktovat příslušný státní okresní archiv, který většinou provede první prohlídku písemností. Písemnosti lze archivu bezplatně darovat anebo nabídnout k odkupu. Má-li archiv o písemnosti zájem, je jejich koupě odborně posouzena a v závislosti na finančních možnostech archivu nabídnuta cena. Pokud dojde mezi archivem a vlastníkem (držitelem) dokumentů k dohodě, je následně vyhotoven protokol o výběru archiválií mimo skartační řízení a kupní smlouva, které jsou signovány oběma stranami. Dokumenty jsou poté předány k trvalému uložení v archivu.